1.5.1980 – Hrdinové se představují – sjezd Jizery ze Svijan do Březiny na voru
Zcela neplánovaná akce, ale zkušenosti získané na vodě přijdou vždycky vhod. proto nelze nevyužít odkudsi připlavený vor. Pětičlenná posádka složena ze členů našeho oddílu, vždy aktivní a připraveny vyplout, dokázala, že i na tak primitivním a nouzovém plavidle se dá užít spousta legrace. Ale i starostí..jak nenabrat vodu do holínek, jak správně zamanévrovat aby všichni i s vorem neskončili pod jezem atd. Akce se zdařila díky ochotě pana Standy Koudelky st., který vor naložil a odvezl na start. Posádku tvořili: Petr Hocke, Standa Koudelka mladší, Jarda Richtr, Pepa Richtr a Karel Horáček
2.5. – Sjezd Jizery ze Železného Brodu do Březiny – 31 km – Počasí podstatně lepší než bylo vloni. Účast 7 členů: Standa Koudelka, Pepa Mařan, Pepa Richtr, Pavel Pospíšil, Jarča Holasová, Alena Richtrová, Karel Horáček
Již tradiční zájezd na Divokou Orlici se letos nekoná. Důvod: právě na tyto dny připadá okrsková spartakiáda v Mnichově Hradišti a velká část našich členů na ČSS 80 nacvičuje
13.5. – naše TJ zakoupila autobus Robur. Využívali jsme volných nedělních odpolední a dávali autobus do pořádku. Brzy na to se náš KO přihlásil na akci „Splutí řek v rámci ČSS 80“ protože to byla akce mládeže, zdála se nám nejpříhodnější řekou Lužnice. Poslední týden před vlastní akcí byl „bleskově“ postaven nový vlek pro větší počet lodí než byl doposud. V sobotu jsme začali stavět a další čtvrtek jsme jeli již na technickou kontrolu.
14.6. – první akce s novým autobusem a s novým vlekem –LUŽNICE 1980 – že to byla jízda první, se projevilo záhy. nastaly potíže s vlekem. V důsledku špatného pérování se prodřela guma, u autobusu se prouchal strter a tak naši vodáci měli příležitosti k posilování. Když nepomoha klika, tlačili autobus. Přes všechny potíže se do Suchdola dostali ve 14:00 a hned druhý den začíná první etapa na vodě.
15.6. – neděle – Suchdol – Stará Hlína – 28 km – stará řeka je velice obtížná, neustálé a vyčerpávající přenášení, řeka je zarostlá křovinami a znepřístupněná množstvím stromů popadaných napříč řečištěm. Vody je však dost. Mládež podává obdivuhodné výkony v takových podmínkách, zvláště dívky. Ve Staré Hlíně je vhodné tábořiště.
16.6. – pondělí – Stará Hlína – Vlkov -17 km – dnes další dřina, překonání Rožmerského rybníka, na kterém se vzdouvají vysoké vlny. Vlkov – vpravo dobré tábořiště
17.6. – úterý – Vlkov – Planá nad Lužnicí – 32 km – V Plané je tábořiště s poplatkem 3 Kč/osoba (+dobré pivo v motorestu)
18.6 – středa – Planá nad Lužnicí – Riviera -12 km – zastávka v Táboře, prohlídka města, tábořiště Riviera, dobrá hospoda Harrachovka, poplatek za tábořiště
19.6. – čtvrtek – Riviera – Rujána (U Bechyně) – 23 km – z Rujany cca půl hodiny pěšky do Bechyně, kde je možnost stravování, hostinec Pod skalou. Opět poplatek za tábořiště
20.6. – pátek – Rujána – Koloděje – 9 km – v Kolodějích organizované tábořiště – poplatek, dnes zakončení splutí řeky
21.6. – sobota – odjezd domů, jízda bez problémů ( 10: – 14:00)
Lužnice_1980
Vcelku se celá akce může považovat za zdařilou. Počasí bylo dobré, denně možnost koupání. Zúčastnilo se 11 členů oddílu. Z toho 5 dospělých: Karel Horáček, Josef Mařan, Josef Richtr, Stanislav Koudelka, Petr Hocke a 6 mládeže: Jaroslava Holasová, Pavla Šmolová, Ivana Koudelková, Jana Tvarohová, Karel Višnovský a Roman Višnovský. Autobusem bylo najeto 600km. Bagáž si vodáci vozli sebou v lodích, autobus parkoval v Suchdole.
3.8.1980 – Sjezd Kamenice – protože kluci do poslední chvíle opravovali vlek pro lodě, nevědělo se také do poslední chvíle zda se pojede nebo ne, přesto byla akce zdařilá. Ráno jsme vyjeli svým Roburkem do Tanvaldu. Cesta rychle ubíhala a než jsme se nadáli, stáli jsme v Tanvaldě na nádraží vlakovém. zde z vlaku vystoupila část naší výpravy, pěší turisté. Ti se pěšky vydali na túru do Spálova. Byly mezi nimi i děti od 4 – 13 let. Vzhledem k tomu, že trasa měřila 16,5 km a k tomu, že si ji ještě prodloužili o cca 3 km tím že navštívili Bozkovské jeskyně, byl to zvláště od těch nejmenších výkon. (Libor Vaníček 4, Jana Vaníčková 7, Markéta Vávrová 8 a Ivana Mařanová 13 let) Pět vodáků odjelo do Jesenného odkud byl plánován sjezd Kamenice. Počasí přálo, vody bylo akorát i když jsme očekávali po předešlých deštích vyšší stav. Úsek do Spálova (cca 5km) jsme sjeli 2x. Čochtan byl jenom jeden, ale tvrdý. Standa K. si roztrhl dlaň o ostrý kámen. Kolem 16 té hodiny se ve Spálově objevují i naši turisté zmoženi vedrem a žízní. A pak už cesta domů. Malý Libor cestu domů prospal. Na Olšině však čiperně vyskočil a jak jsem se později dozvěděla proháněl ještě celý podvečer míč. Celkem se zúčastnilo 14 lidí, 5 vodáků a 9 turistů.Pepa Richtr, Standa Koudelka, Karel Horáček, Zdenka Horáčková a Tonda Knotek, dále turisti Jana Vaníčková, Pepa Vaníček, Janina Vaníčková, Libor Vaníček, Markéta Horáčková, Lenka Horáčková, Pepa Mařan, Iva Mařanová a Jarda Richtr.
Sázava – 19.8. 24.8.1980
19.8. – úterý – V odpoledních hodinách jsme vyjeli autobusem za nímž se na vleku vezly 5 lodí. 4 kanoe a 1 kajak. jelo nás celkem 8, ale i tak to byl asi maximální možný počet a to proto, že naše „nejnutnější“ bagáž zabrala celou zadní polovinu autobusu!! Avšak pouze při jízdě směrem tam. V průběhu týdne se vnitřní prostor změnil k nepoznání a tak se často stávalo, že mezi potravinami se ocitla čísi ponožka, mezi spacáky bychom zase marně hledali ten svůj, ale mohli jsme narazit na bochník chleba. Prostě binec – ale hrozný binec. (Později přicházely nápady, že by nebylo špatné vyrobit 2 -3 bedny, které by přesně vyplňovaly prostor pod sedačkami, jakési „šuplíky“. Tyto bedny by se měly nastálo vybavit a) potřebami pro vaření, nádobí apod. b) nejzákladnějšími pochutinami, ocet, sůl apod. + dle potřeby potraviny) c) sekerou, pilou atd. V autobuse v první den jízdy vládla veselá, ba přímo hýřivá nálada. Ozývaly se tóny harmonik, zpěv, sem tam veselá historka. Tak se stalo, že cestující nezpozorovali poruchu. ( V brzdovém bubnu se uvolnila podložka a ta dřela). K večeru jsme dorazili za Světlou nad Sázavou do Mrzkovic. Sjížděli jsme k vodě krkolomnou cestou prudkým svahem dolů, potom podle vody po proudu – nakonec se nám do cesty postavil nějaký potůček a nám nezbylo nic jiného než zde přenocovat. Však noc již byla na krku. (Nevyužili jsme možnost dostat se sem daleko pohodlnější cestou kolem Domova důchodců).
20.8. – středa – Mrzkovice – Ledeč, cca 11.5 km
Dnes nebyl dlouhý úsek, ale zato byla zima. Jsme rozmočeni a promrzlí. Standu s Lenkou potkala nehoda, nějaký zbloudilý kámen jim prorazil dno lodě a udělal v něm díru!! Voda se jim teď do lodě stále hrne a oni dva jsou nejmokřejší a nejzmrzlejší, ale i nejnadřenější. Mají v lodi pěkných pár litrů vody a ta je brzdí a táhne ke dnu:)
V Ledči děláme nákupy, obědujeme, potom autobusem zajíždíme za Ledeč. Táboříme na pěkném místě dost daleko od řeky. Sice u silnice, ale kryti křovím a autobusem.
21.8. – čtvrtek – Ledeč nad Sázavou – Zruč nad Sázavou, cca 28km
Jediný, opravdu letní den kdy jsme se mohli svléknout do plavek. K večeru počasí se opět zhoršuje, velká zima, silný vítr, déšť. Nocování v Chabeřicích u jezu na rozlehlé louce pod lesem. Po zavěšené lávce přecházíme na druhou stranu řeky a pěšinkou podél Sázavy se vracíme asi 3km proti proudu řeky do „Baťova“ kde večeříme smažený květák (ve čtvrtek je v restauracích bezmasý den).
22.8. -pátek – Zruč – Kácov – Český Šternberk, cca 26km
Hezký úsek, opět velmi chladno. V Kácově pěkná sjízdná šlajsna. Potom posezení po obědě při grogu v útulné hospodě na náměstí. Ve Šternberku POZOR!! na zákaz stanování a na příslušníky VB. Kontrolují a vybírají!! Pokuty!!
23.8. – sobota – Český Šternberk – Rataje, cca 7 km
Ráno návštěva hradu, vyjíždíme tedy déle než obvykle, díky příslušníkům VB však velmi rychlý start. V Ratajích organozované tábořiště s nepříjemnými obyvateli. Útulná hospůdka se zde nenašla. Vracíme se pro autobus do Kácova, nakládáme lodě a druhý den směr Krhanice.
24.8. – neděle – Krhanice – Pikovice, cca 12 km
Nejlepší úsek, déšť, chladno, dobrý stav vody, který nás vlastně provázel po celé délce toku. V Pikovicích zakončení pod lávkou, odchod na oběd, čekání na autobus a odjezd domů.
Zhodnocení: Autobusem najeto 416 km. Akce se dá považovat za průměrnou, nálada v kolektivu nebyla nejlepší což lze přičíst špatnému počasí. Nepříjemné bylo i to, že rozbitá loď nemohla být opravena, opět důsledek špatného počasí. Při zpáteční cestě byly problémy s nákupem benzínu, (neděle – zavřené pumpy) zúčastnění: Josef Richtr, Josef Mařan, Iva Mařanová, Standa Koudelka, Jirka Koťátko, Lenka Horáčková, Zdenka Horáčková, Karel Horáček.
6.9. – Náborová jízda mládeže po Jizeře – Železný Brod – Březina
Poměrně dost vody, průměrné počasí. Věk nejmladšího účastníka 8 let. Z našeho oddílu se zúčastnilo 9 členů. Akci vedl Josef Richtr, dalšími byli: Milan Vrabec, Pepa Mařan, Pepa Mařan mladší, Iva Koudelková, Milena Novotná, Jana Tvarohová, Pavla Šmolová, Zdeněk Doležal
V roce 1980 sjeli členové našeho oddílu na řekách Jizeře, Kamenici, Lužnici a Sázavě 2620 km a všech vodáckých akcí se zúčastnilo celkem 23 osob.
V oddíle je registrováno 40 členů, oddíl má tříčlenný výbor ve složení Josef Richtr, ing.Jaromír Pospíšil a Karel Horáček (předseda oddílu).
Vlastníme:
2x loď C2 Vertex
2x loď C2 Vertex krytá
1x loď C1
5x loď K1
Většina těchto lodí byla zakoupena za výhodnou cenu (použité) od našich kamarádů z oddílu vodního slalomu Karbo Benátky. K těmto lodím vlstníme příslušný počet pádel a vest. Vše máme uloženo v nevyhovující pronajaté místnosti u pana Jana Nešpora Dále byla využívána C2 Bona Jardy Hendrycha (Bárbrovka). Lodě taháme na našem vleku za naším Roburkem
Pokračování v roce 1981
